Deník ze soboty, 23.8.2014 (1721) 9-8-9
10 mil (16 km): 765+1 -> 774
Sequoia National Park

- rano jsem se probudil az v 8:10, mel jsem vtipne sny se zamestnanim u Patrika Matlaka ... ale prospal jsem celou noc, protoze mi nebyla zima, hurraaa!, mozna je to ta spravna cesta spat uplne navleceny v obleceni ve spacaku

- vylezl jsem ven, tam byl i Paint, uz se zacal balit, ja jsem vynosil vsechny moje veci k velkemu kameni a zacal je na nej vesit, ani ne kvuli vlhku, ale kvuli hline, vse jsem vytrepal, otrel a zacal susit na slunci

- dal jsem si nudlovou polivku, dal jsem nabijet mobil solarni nabijeckou na slunci a postupne jsem balil a cistil stan, pak jsem zacal zalepovat i tasku na obleceni, opravovat si veci a tak

- prichazeli nejaci dalsi hikeri, tak jsme se s nima zdravili a Paint s nimi rozpravel, pak prisla rangerka, neco jako Terri, ktera je vdana s tim rangerem, kterej tu uz 23 let pusobi jako ranger, ona je rangerka v hajence o 5 mil vys

- prej se ale vidaji casto, napriklad v zime jsou nekde vsichni rangeri spolu, a ted se taky vidaji, prave se vratili z nejakeho searche v Kings Canyonu po turistech, ale byl to falesny poplach, sympaticka, poslechla si vypraveni Painta vsechna, pak se ptala i mne, proc jsem Unprepared, kdyz vidi moje vyskladane veci na kameni, rikala, ze jsem prepared, tak jsem ji rekl vcerejsi pribeh s Jeffem a Jennifer jak jsem nemel mineraly ve chvili, kdy jsem je potreboval a nakonec jsme se smali, ze jsem unprepared ...

- pak chodili dalsi lidi, vsichni po JMT, jen jeden z nich sel po PCT, nemel trailname, ale jmenuje se pry Hunter a to je dostatecne dobry trailname ...

- prisla i dvojice, co mi vcera zachranila zivot, Jeff a Jennifer, tak jsem jim moc dekoval, a Paint se ptal, zda to byli oni, co mne zachranili, asi myslel, ze jsem kecal ... tak jsme se s nima jeste bavili, ocividne je vcera Paint taky potkal na ceste a povidal si s nima ...

- blizilo se poledne, Paint uz byl davno ready, ale neco ho porad zdrzovalo, posilal jsem ho at uz jde, ze jsem rychlejsi a dozenu ho, ale on porad neco chtel nekomu rict, nekomu poradit a tak ...

- nakonec kolem 13:00 teda vyrazil, ja si dobaloval, osetroval vodu, pak jsem si zacal i varit obed, bramborovou kasi a k ni par hovezich susenych kousku, nebyly vubec spatne, moc mne to prekvapilo, ale bylo to uplne uzasny, mnam mnam mnam i kdyz jsem to trochu pokazil moc peprem v kasi

- dojedl jsem to vsechno, dobalil vsechno, mobil se aspon nabil z 58% na asi 78%, super, dal jsem to na zada a vyrazil az ve 14:30, sel jsem, slo se mi trosku lip, nez pred par dny, je to prece jenom uz lehci ...

- prvni, kdo sel proti mne, byla japonska babicka, co se narodila v Tokiu, ale zije tady v Kalifornii, no parada, chvili jsme se bavili, sla JMT, pry je to neskutecne krasne tam cele prede mnou, ze se mi to bude libit, ja ji zase popral pekny Nepal, kam pojede se synem a Indkou, kterou si nabalil tady v Americe

- prosel kolem nas ten ranger, na to, ze tu uz je 23 let, vypada velmi mlade, asi zacal v 18 ... ja jsem sel, postupne mne vic a vic zacinala bolet zada, poslouchal jsem Harryho Pottera ve sluchatkach, moc super

- az jsem dosel toho rangera, tak jsme si chvili povidali, rikal, ze tu medvedi jsou, ze na vrcholku Forester passu bude jedno neprijemne misto na zavrate, jinak to je pry v pohode a na druhe strane uplne v pohode, poslechl si moji story

- kdyz jsem mu rekl, ze mam jen 90 dnu v USA a ze jsem se rozhodl tu stravit 2 mesice na PCT v narodnich parcich, a jak uz za Walker passem byla pekna krajina, pak Sequoia national forest uzasne nadherne stromy a v kombinacich s bilymi skalami ruznych tvaru, uzasne, a pak prichod k Mt. Whitney neskutecne nadherny, a pak Guitar lake neskutecne nadherne

- rikal, ze prej cely JMT ma byt jeste lepsi, rekl mi, ze jsem si vybral dobre, protoze toto je ta nejkrasnejsi cast USA

- rozloucili jsme se a za chvili jsem na mytine dohnal Painta, tak jsme sli dal spolu

- bylo potreba prekonat dva sirsi potoky, prvni jsem si slapl do vody, kdyz jsem prechazel za pomoci velkeho stromu a nakonec tam stal borec, co mi stal v ceste tesne za potokem, omg, skocil jsem skoro na nej

- objevil se pred nama vyhled na hory, ktery budeme zitra prekonavat

- tam je ten Forester pass, nejvyssi prechod hory na celem PCT, ale vcera jsem byl na Mt. Whitney, tak jsem v pohode aklimatizovany, Forester pass je ve vysce 4000 m, to je o 500 m pod Mt. Whitney, ale ted to budu cele vychazet s batohem, no potes koste

- pak jsem vychazel kopec k mesicni krajine, zapadalo slunce, byl jsem unaven, i kdyz bylo teprve 19:00, neco jsem si oblekl, Pottera ve sluchatkach vymenil za muziku Madonny a sel dal

- dosel jsem Painta, kterej si tam povidal s borcem, co jde PCT ze severu, trailname Sobo-Hobo, hehe, prej trekuje jen casti PCT, ale South Bound

- sli jsme dal, Paint nejak nabral treti kosmickou rychlost, sel rychle a utekl mi, pak jsem uvidel bear box a videl Painta, ze na mne mava, prej uz jsme jen kousek od toho druheho bear boxu, tak uz staci zustat tu

- tak jo, ja tu taky zustanu, budu potrebovat na WC uz brzy nekam ... uz tam stal jeden stan, tak opodal se ubytoval Paint, ja na druhe strane, je tu potok, mame vodu, slava

- uz se setmelo, postavil jsem stan, dal si veci dovnitr, delal si vodu na nudle, ale Paint videl nekde celovku, tak se tam sel podivat, pak prej prekvapive ze nejake zvite, medved?, ne, kun!

- dal se s nekym do reci a pak prisel s nadhernou stihlou americkou holkou, prej jede PCT na koni, jeji trailname je Gillian, a prej jela na zacatku na koni odtud na jih k mexicke hranici, pak od VVT na sever pres Oregon a Washington ke kanadske hranici a ted ji zbyva uz jen ten usek odtud k VVR a bude mit cele PCT hotove, tak za tyden, protoze ji ve skole zacinaji predmety, no jo, studentka, a ja rikal wooow, a Paint no jo, American womaaan ... wooow, s konem!

- cele PCT je totiz budto pro pesi, nebo pro lidi s konem, ale ujet tech 5000 km s konem a prejit s nim vsechny ty horske prechody, to je narocne, sehnat jim vodu a jidlo vsude ... a v noci je tu hrozna zima, tak davala svemu koni takovy oblecek, prehoz, aby v noci nemrzl

- a rikal jsem Paintovi, jak mam radost ze setkani s kazdym clovekem, co jde PCT, protoze to nejsou ti, co jenom slizavaji smetanu jako ti na JMT ... to jsou ti skutecne hardcore ... a pak jsme se rozloucili a ja vlezl do stanu a tohleto pisu

- noc: 22:00 a zacinam psat, misto v lese pod stromem kousek od Painta a nejakych turistu, v bear boxu mam nadobi, polivky a odpadky, nadmorska vyska 3230 m, mile 774, obleceny hodne ve spacaku, ale budu jeste muset vylezt do te zimy na WC ...