(25.5.-26.5.2011)
Austrálie je drahá. Je drahá. Drahá, drahá, drahá. Nesmyslně drahá. Ještě jednou pro všechny Australany: "Austrálie je drahá!" Pro australské Čechy: "Je drahá!" A pro ty obzvláště natvrdlé radši ještě jednou: "DRAHÁ!" Tak, teď už to snad vědí všichni. Tak třeba kilo banánů. V supermarketu stojí 12.98 australského dolaru. To je 260 Kč. Šílené. Je prostě drahá!
(Pozn: Uvedená cena platila před 9 měsíci v době návštěvy Austrálie autorem. Pokud mezitím tato země zbankrotovala, objevila kouzlo mezinárodního obchodu, vyhnula se záplavám nebo pokud mají zrovna ve Woolworths banány ve slevě, může být aktuální cena nižší).
Seděl jsem v letadle z Aucklandu do Sydney a děsil se toho, co mne čeká. Měl jsem informace z několika zdrojů a všechny se shodovaly v jednom: Austrálie je drahá. Australanům to nevadí. Jejich platy totiž odpovídají cenám. Pro mne to ale bude děs a hrůza. Už Nový Zéland byl po Asii drahý. Tohle bude horší. Musím šetřit na každém kroku.
Přistáli jsme a já byl připraven na obvyklé problémy na hranicích. Vždycky nějaké mám. Nelíbí se jim můj bič, nelíbí se jim moje příruční nemocnice, nelíbí se jim můj nůž. Nelíbí se jim moje vízum. Nelíbím se jim já. Australští imigrační úředníci mne pěkně vypekli. Nedělali mi totiž problémy žádné. Jediné, co chtěli vidět, byly podrážky mých bot. Lidi tu asi pašují drogy hlavně na podrážkách. Dál mne nekontrolovali a pustili mne do země.