aneb neveselá a příliš dlouhá pohádka o tom, jak člověk ztratí chuť žít
(15.2.-28.2.2011 ... + 2010)
Ahoj děti! Máte rády pohádky? Co tu O Dlouhém, Širokém a Krátkozrakém? Jak se neschovali, ale umřeli? Nebo O tom, jak chudák do ještě větší nouze přišel? Ta sedí přesně. Anebo docela roztomilý Kašpárkův (Františkův) hrobeček? No dobře, tak O Sněhurce. O tom, jak se krásná a milá Sněhurka dotkla kouzelného zrcadla. A proměnila se. A aby si nikdo nemyslel, že si vymýšlím, nebudu vyprávět sám. I kdyby mne za to lidi odsoudili.
_______________________________________________________________________________________
(Prosinec 2011: Peru)
Po tom, co se stalo v lednu a únoru tohoto roku, se ke mně dostaly dva druhy negativních reakcí. Od cizích lidí. Od přátel. I od rodiny. Od těch, kteří netušili, co se stalo. Anebo si udělali obrázek na základě ne zrovna pravdivých informací. Ty reakce jsem nesl dost těžce. První byly kritické: "Franta není normální. Nechá ho holka a on chce umřít? Každej den se rozejdou miliony lidí. Kdyby ho jednou opustila manželka. Nebo nějaká vážná známost. Ale takovýhle roční vztah? To je teda psychouš!" Druhé reakce byly vyčítavé: "Ty jeden ... Franto! Chudák Michala. Divím se, že s Tebou vydržela tak dlouho. Ani nevíš, jak s Tebou byla nešťastná."
Měli pravdu. Všichni. Jsem psychopat. A chudák Michala. Ani nevím, jak se mnou byla nešťastná.
_______________________________________________________________________________________
(15.2.2011: Thajsko)
Zhluboka jsem vydechl. Už zase můžu dýchat. Svět, který se mi zbořil, se pomalu sbírá z trosek. Balvan, který mi posledních deset dnů ležel na prsou, tam najednou není. Když mi Michala 4. února do Laosu vzkázala, že je mezi námi konec, nevěřil jsem jí. Byla to blbost. Nějaký vtip. Špatný vtip. Trvala na tom, že to myslí vážně. Následovala moje laoská noc. Na silnici. A deset nejhorších dnů mého života. Všechno najednou ztratilo smysl. Chodil jsem po ulicích jako bez ducha. Chyběl mi kyslík a já si najednou uvědomil, že už jsem se hrozně dlouho nenadechl. Nějak jsem neměl proč. K čemu dýchat. Bylo to tak zbytečné. Kdyby se dalo umřít jen tím, že se člověk rozhodne nedýchat, byl bych první oběť. Deset dnů.
Česky
English
Italiano
