- Kdo jsi?
Andrea Gusso

- Máš nějakou přezdívku?
Naposledy mi říkali Gándhín, Gándhí s benátským přízvukem ... možná kvůli mému účesu ...

- Kolik Ti je let?
Třicet tři, hezký věk, není-liž pravda? Narodil jsem se v jeden krásný den o půl třetí odpoledne. Bylo to 26. dubna 1976.

- Odkud jsi?
Jsem z Caorle, provincie Benátky. Rybářské a turistické městečko u moře, blízko laguny se spoustou mlhy a kostelní věží uprostřed.

- V jakém městě jsi naposled žil?
V Praze, v magické Praze. Žil jsem tam 2,5 roku. Před tím jsem nějaký čas žil v Bruselu, Miláně, Vídni a Terstu ...

- Takže asi dobře mluvíš Česky, že?
Vůbec ne! "Pivo" a "jeste jednou" - to musí stačit.

- Jaká je Tvá oblíbená barva?
Co to je za blbou otázku?

Po osmi letech strávených prací pro americkou nadnárodní společnost, čehož určitě nelituji, jsem se rozhodl sbalit si batoh a odjet, abych viděl, co se nachází ve světě. Nevěřím tomu, co mi o světě říkají ostatní. Jako svatý Tomáš, potřebuju vidět a dotknout se, abych uvěřil.

Když se mne lidé ptají, proč odjíždím, často odpovídám dvěma otázkami: A proč ne? A proč nejedete taky? Bylo by snadné zůstat tady v Praze, v krásném městě, kde mám skvělé přátele a příjemnou a dobře placenou práci. Mohl bych založit rodinu, koupit si dům, zlatou rybku a užívat si pohodlný život. Neodjíždím, abych hledal odpovědi v nějakém odlehlém místě světa. Byl jsem spokojený se svým životem a s tím, co jsem dělal a čeho jsem dosáhl.

Budu cestovat, protože chci cestovat, protože chci vidět, protože chci cítit, protože se chci dotknout, protože se mi to líbí. Není to dostatečně dobrý důvod? Musím taky dodat, že na tu cestu můžu vyrazit, protože nemám rodinu, nemám hypotéku a moje zdraví - no radši o něm nemluvme.

Určitě nejsem objevitel ani dobrodruh. Cestovatel nebo turista? Ať už cokoliv z toho, jsem si dobře vědom, že na to nejsem připraven. Ale nemyslím si, že člověk k odjezdu musí mít všechno připravené. Detailní plánování a řízení nechám korporátnímu životu. Ať jsme překvapeni, aspoň trochu.

Cítil jsem se připraven, když jsem jel před pár lety do Indie, a Kalkata mne dostala. Čekal jsem to nejhorší v Egyptě a objevil jsem spoustu pozitivních a zábavných věcí. A co třeba Japonsko? Jak to tam můžete pochopit, když nejste Japonec?

Nakonec jsem pochopil, že se můžete připravit na cokoliv, ale vždycky se objeví něco, co vás překvapí. Takže jedu, nepřipravený, kolem světa. Připojte se ke mně, protože jste na konci "Žádné místo není tak daleko".

(Kontakt: gusso.andrea@gmail.cz)